ალცჰაიმერის დაავადება: განსხვავება გადახედვებს შორის

[შემოწმებული ვერსია][შემოწმებული ვერსია]
შიგთავსი ამოიშალა შიგთავსი დაემატა
No edit summary
No edit summary
ხაზი 76:
 
===გენეტიკა===
ალცჰაიმერის დაავადების გენეტიკური მემკვიდრეობითობა, რომელიც დაფუძნებულია გენეალოგიურ კვლევაზე, ვლინდება დაავადებულთა 49-79%-ში.<ref name="pmid20930268">{{cite journal | vauthors = Wilson RS, Barral S, Lee JH |display-authors=etal | title = Heritability of different forms of memory in the Late Onset Alzheimer's Disease Family Study. | journal = Journal of Alzheimer's Disease | volume = 23 | issue = 2 | pages = 249–55 | year = 2011 | pmid = 20930268 | doi = 10.3233/JAD-2010-101515 }}</ref><ref name="pmid16461860">{{cite journal | vauthors = Gatz M, Reynolds CA, Fratiglioni L |display-authors=etal | title = Role of genes and environments for explaining Alzheimer disease | journal = Arch. Gen. Psychiatry | volume = 63 | issue = 2 | pages = 168–74 | year = 2006 | month = Feb | pmid = 16461860 | doi = 10.1001/archpsyc.63.2.168 }}</ref> შემთხვევათა დაახლოებით 0.1%-ის გამომწვევი მიზეზი, აუტოსომური (არასასქესო) დომინანტური მემკვიდრეობის მონათესავე ფორმებს უკავშირდება. ამ შემთხვევაში, დაავადება 65 წლამდე ასაკში ვლინდება.<ref name="pmid16876668">{{cite journal | vauthors = Blennow K, de Leon MJ, Zetterberg H | title = Alzheimer's Disease | journal = Lancet | volume = 368 | issue = 9533 | pages = 387–403 | year = 2006 | pmid = 16876668 | doi = 10.1016/S0140-6736(06)69113-7 | month = July }}</ref> ალცჰაიმერის ეს ფორმა ცნობილია, როგორც ''ადრეულ ასაკში გამოვლენილი გენეტიკური ალცჰაიმერის დაავადება''. აღნიშნულის გამომწვევ მიზეზად, სამი გენიდან ერთ-ერთის მუტაცია ითვლება: ამილოიდის წინამორბედი ცილის მაკოდირებელი გენი (APP), პრესენილინ-1 (PS-1) ან პრესენილინ-2 (PS-2) გენი.<ref name="pmid18332245">{{cite journal | vauthors = Waring SC, Rosenberg RN | title = Genome-wide association studies in Alzheimer disease | journal = Archives of Neurology | volume = 65 | issue = 3 | pages = 329–34 | year = 2008 | pmid = 18332245 | doi = 10.1001/archneur.65.3.329 | month = March }}</ref> APP და პრესელინ გენების მუტაციათა უმეტესობა, ცილა [[Aβ]]42Aβ42-ის რაოდენობის ზრდას იწვევს, რომელიც სენილური ფოლაქების მთავარი შემადგენელი ნაწილია.<ref name=Selkoe>{{cite journal | author = Selkoe DJ | title = Translating cell biology into therapeutic advances in Alzheimer's disease | journal = Nature | volume = 399 | issue = 6738 Suppl | pages = A23–31 | year = 1999 | pmid = 10392577 | doi = 10.1038/19866 | month = June }}</ref>
 
===ქოლინერგიული ჰიპოთეზა===
ხაზი 93:
[[File:TANGLES HIGH.jpg|300px|thumb|ალცჰაიმერის დაავადების განვითარებისას ტაუ ცილაში მიმდინარე ცვლილებები, [[თავის ტვინი]]ს უჯრედებში არსებული მიკრომილაკების შემადგენელ ნაწილებად დაყოფამდე მიდის.]]
''ტაუ ჰიპოთეზის'' მიხედვით, ტაუ [[ცილები]]ს სტრუქტურაში მიმდინარე გარკვეული დარღვევები ალცჰაიმერის განვითარების საწინდარია.<ref name="pmid11801334"/> ამ შემთხვევაში, ჰიპერფოსფორილირებული ტაუ იწყებს სხვა ტაუ ცილის ბოჭკოებთან დაწყვილებას. განსაკუთრებით, ისინი ორგანოებში ნეირობოჭკოვან მიკრომილაკებს აყალიბებენ.<ref name="pmid1669718">{{cite journal | vauthorv = Goedert M, Spillantini MG, Crowther RA | title = Tau Proteins and Neurofibrillary Degeneration | journal = Brain Pathology | volume = 1 | issue = 4 | pages = 279–86 | year = 1991 | pmid = 1669718 | doi = 10.1111/j.1750-3639.1991.tb00671.x | month = July }}</ref> აღნიშნული პროცესის მიმდინარეობისას, მიკრომილაკები შემადგენელ დაწილებად იშლებიან და უჯრედის [[ციტოჩონჩხი]]ს ([[ციტოპლაზმა|ციტოპლაზმის]] საყრდენი სტრუქტურები) სტრუქტურის დარღვევას იწვევს, რაც [[ნეირონი]]ს სატრანსპორტო სისტემის მოშლას განაპირობებს.<ref name="pmid15615638">{{cite journal | vauthors = Iqbal K, Alonso Adel C, Chen S |display-authors=etal | title = Tau Pathology in Alzheimer Disease and Other Tauopathies | journal = Biochimica et Biophysica Acta | volume = 1739 | issue = 2–3 | pages = 198–210 | year = 2005 | pmid = 15615638 | doi = 10.1016/j.bbadis.2004.09.008 | month = January }}</ref> პროცესის ერთ-ერთი პირველი შესაძლო შედეგი, ნეირონებს შორის არსებული [[ბიოქიმია|ბიოქიმიური]] კომუნიკაციის ფუნქციის დარღვევაა, ხოლო შემდეგ — [[უჯრედი|უჯრედების]] კვდომა.<ref name="pmid17127334">{{cite journal | vauthors = Chun W, Johnson GV | title = The Role of Tau Phosphorylation and Cleavage in Neuronal Cell Death | journal = Frontiers in Bioscience | volume = 12 | pages = 733–56 | year = 2007 | pmid = 17127334 | doi = 10.2741/2097 }}</ref>
 
==პრევენცია==
[[File:Honoré Daumier 032.jpg|right|thumb|ეპიდემიოლოგიური კვლევების მიხედვით, [[ინტელექტი|ინტელექტუალური]] აქტივობები, მაგალითად, [[ჭადრაკი]]ს თამაში ან საზოგადოებასთან რეგულარული ურთიერთობა, ალცჰაიმერის დაავადების განვითარების რისკს ამცირებს.]]
 
დღესდღეობით, არ არსებობს ალცჰაიმერის დაავადების პრევენციის არანაირი ეფექტური საშუალება.<ref>პრევენციის საშუალების არ არსებობის წყაროები:
* {{cite journal | author = Kawas CH | title = Medications and Diet: Protective Factors for AD? | journal = Alzheimer Disease and Associated Disorders | volume = 20 | issue = 3 Suppl 2 | pages = S89–96 | year = 2006 | pmid = 16917203 | doi=10.1097/00002093-200607001-00014}}
* {{cite journal | vauthors = Luchsinger JA, Mayeux R | title = Dietary Factors and Alzheimer's Disease | journal = Lancet Neurology | volume = 3 | issue = 10 | pages = 579–87 | year = 2004 | pmid = 15380154 | doi = 10.1016/S1474-4422(04)00878-6 }}
* {{cite journal | vauthors = Luchsinger JA, Noble JM, Scarmeas N | title = Diet and Alzheimer's Disease | journal = Current Neurology and Neuroscience Reports | volume = 7 | issue = 5 | pages = 366–72 | year = 2007 | pmid = 17764625 | doi = 10.1007/s11910-007-0057-8 }}
* {{cite press release|url=http://www.nih.gov/news/health/apr2010/od-28.htm|title=Independent Panel Finds Insufficient Evidence to Support Preventive Measures for Alzheimer's Disease|date=28 April 2010|publisher=National Institutes of Health}}
* {{cite web|url=http://consensus.nih.gov/2010/alzstatement.htm|title=NIH State-of-the-Science Conference: Preventing Alzheimer's Disease and Cognitive Decline|date= 26–28 April 2010 | author=Daviglus ML |display-authors=etal }}</ref> დაავადების პრევენციის და მისი პროგრესის შენელების გზათა აღმოსაჩენად ჩატარებული გლობალური კვლევები, ძირითადად წარუმატებელი აღმოჩნდა. ეპიდემიოლოგიური კვლევების მიხედვით, არსებობს გარკვეულ ცვალებად ფაქტორებთან კავშირი, როგორიცაა, დიეტა, გულ-სისხლძარღვთა სისტემის დაავადებათა განვითარების რისკი, ფარმაცევტული პროდუქცია, ინტელექტუალური აქტივობები და პოპულაციაში ალცჰაიმერის განვითარების ალბათობა. დამატებითი განხილვის, მათ შორის, კლინიკური კვლევების შედეგად, გამოვლინდება — შესაძლებელია, თუ არა აღნიშნული ფაქტორების მეშვეობით დაავადების პრევენცია.<ref>{{cite journal | vauthors = Szekely CA, Breitner JC, Zandi PP | title = Prevention of Alzheimer's Disease | journal = International Review of Psychiatry | volume = 19 | issue = 6 | pages = 693–706 | year = 2007 | pmid = 18092245 | doi = 10.1080/09540260701797944 }}</ref>
 
===მედიკამენტური მკურნალობა===
მიუხედავად იმისა, რომ გულ-სისხლძარღვთა დაავადებების რისკ-ფაქტორებს, როგორიცაა [[ჰიპერქოლესტერინემია]] (ჭარბი [[ქოლესტერინი]] სისხლში), ალცჰაიმერის განვითარების შედარებით დაბალი რისკი გააჩნიათ, ვიდრე [[ჰიპერტენზია]]ს, [[შაქრიანი დიაბეტი|შაქრიან დიაბეტს]] და მწეველობას<ref name="pmid18299540">{{cite journal | vauthors = Patterson C, Feightner JW, Garcia A |display-authors=etal | title = Diagnosis and Treatment of Dementia: 1. Risk Assessment and Primary Prevention of Alzheimer Disease | journal = Canadian Medical Association Journal | volume = 178 | issue = 5 | pages = 548–56 | year = 2008 | pmid = 18299540 | pmc = 2244657 | doi = 10.1503/cmaj.070796 | month = February }}</ref><ref name="pmid17483665">{{cite journal | vauthors = Rosendorff C, Beeri MS, Silverman JM | title = Cardiovascular Risk Factors for Alzheimer's Disease | journal = The American Journal of Geriatric Cardiology | volume = 16 | issue = 3 | pages = 143–9 | year = 2007 | pmid = 17483665 | doi = 10.1111/j.1076-7460.2007.06696.x }}</ref>, სტატინს, [[ქოლესტერინი]]ს მარეგულირებელ პრეპარატს, დაავადების პრევენციის ან მისი განვითარების პროცესის შენელების ეფექტური უნარი არ აქვს.<ref name="pmid17927279">{{cite journal | vauthors = Reiss AB, Wirkowski E | title = Role of HMG-CoA Reductase Inhibitors in Neurological Disorders: Progress to Date | journal = Drugs | volume = 67 | issue = 15 | pages = 2111–20 | year = 2007 | pmid = 17927279 | doi = 10.2165/00003495-200767150-00001 }}</ref><ref name="pmid17877925">{{cite journal | author = Kuller LH | title = Statins and Dementia | journal = Current Atherosclerosis Reports | volume = 9 | issue = 2 | pages = 154–61 | year = 2007 | pmid = 17877925 | doi = 10.1007/s11883-007-0012-9 | month = August }}</ref><ref>{{cite journal|last1=McGuinness|first1=B|last2=Craig|first2=D|last3=Bullock|first3=R|last4=Malouf|first4=R|last5=Passmore|first5=P|title=Statins for the treatment of dementia.|journal=The Cochrane Database of Systematic Reviews|date=8 July 2014|volume=7|pages=CD007514|pmid=25004278|doi=10.1002/14651858.CD007514.pub3}}</ref>
 
არასტეროიდული ანთების საწინააღმდეგო პრეპარატების ხანგრძლივი გამოყენება, ალცჰაიმერის დაავადების განვითარების ალბათობის შემცირებასთანაა დაკავშირებული.<ref name="pmid17612054">{{cite journal | vauthors = Szekely CA, Town T, Zandi PP | title = NSAIDs for the Chemoprevention of Alzheimer's Disease | journal = Sub-Cellular Biochemistry | volume = 42 | pages = 229–48 | year = 2007 | pmid = 17612054 | doi = 10.1007/1-4020-5688-5_11 | isbn = 978-1-4020-5687-1 | series = Subcellular Biochemistry }}</ref> ასევე, აღნიშნული მტკიცებულება მოიცავს მოსაზრებას, რომლის მიხედვითაც, ზემოხსენებული პრეპარატები [[ამილოიდი|ამილოიდებთან]] დაკავშირებულ ანთების წარმოშობის რისკს ამცირებენ.<ref name="pmid17612054"/> პრევენციული კვლევები არ არის ჩატარებული<ref name="pmid17612054"/>, რადგანაც მიიჩნევა, რომ ჩატარების შემთხვევაში, უშედეგოდ დასრულდება. <ref>{{cite journal|vauthors=Hoozemans JJ, Veerhuis R, Rozemuller JM, Eikelenboom P |title=Soothing the inflamed brain: effect of non-steroidal anti-inflammatory drugs on Alzheimer's disease pathology|journal=CNS & Neurological Disorders Drug Targets|date=February 2011|volume=10|issue=1|pages=57–67|pmid=21143138|doi=10.2174/187152711794488665}}</ref>
 
ზოგიერთ შემთხვევაში, ჰორმონოთერაპია [[დემენცია|დემენციის]] განვითარების რისკებს ზრდის.<ref name="pmid22786488">{{cite journal | vauthors = Marjoribanks J, Farquhar C, Roberts H, Lethaby A | title = Long term hormone therapy for perimenopausal and postmenopausal women | journal = The Cochrane Database of Systematic Reviews | volume = 7 | issue = | pages = CD004143 | year = 2012 | pmid = 22786488 | doi = 10.1002/14651858.CD004143.pub4 | url = | editor1-last = Farquhar | editor1-first = Cindy }}</ref>
 
===ცხოვრების წესი===
ადამიანები, რომლებიც ჩართულნი არიან ინტელექტუალურ აქტივობებში, კითხულობენ წიგნებს, თამაშობენ სამაგიდო თამაშებს, ავსებენ [[კროსვორდი|კროსვორდებს]], უკრავენ [[მუსიკალური ინსტრუმენტი|მუსიკალურ ინსტრუმენტებზე]] ან რეგულარულად ურთიერთობენ საზოგადოებასთან, ალცჰაიმერის განვითარების შემცირებული რისკი გააჩნიათ.<ref name="pmid16917199">{{cite journal | author = Stern Y | title = Cognitive reserve and Alzheimer disease | journal = Alzheimer Disease and Associated Disorders | volume = 20 | issue = 2 | pages = 112–117 | date = July 2006 | pmid = 16917199 | doi = 10.1097/01.wad.0000213815.20177.19 | issn = 0893-0341 | month = }}</ref> აღნიშნული ფაქტი თავსებადია კოგნიტური რესურსების თეორიასთან, რომელიც ამტკიცებს, რომ ზოგიერთი ცხოვრებისეული გამოცდილება, რომელიც ნერვულ ფუნქციონირებას უფრო ქმედითს ხდის, ადამიანს ისეთ შემეცნებით რესურსებს ანიჭებს, რომ დემენციის განვითარება ფერხდება.<ref name="pmid16917199"/> უცხო ენის შესწავლა, მათ შორის, ზრდასრულ ასაკში, დაავადების განვითარების რისკის შემცირებას უწყობს ხელს.<ref>{{cite news|url=http://www.denverpost.com/ci_17427474|publisher=The Denver Post|agency=Associated Press|title=Speaking 2 Languages May Delay Getting Alzheimer's|date=19 February 2011|first=Lauran|last=Neergaard}}</ref>
ასევე, ფიზიკური აქტივობაც ალცჰაიმერის განვითარების რისკთა ერთ-ერთი შემამცირებელი ფაქტორია.
 
==სქოლიო==